Happy Feet
Happy Feet
Největší showmeni Antarktidy vám předvedou, jak řešit (skoro všechny) problémy tancem či písní
Věřte nebo ne, ale tučňáci kromě potápění, požírání ryb a přežívání v drsných podmínkách zamrzlé Antarktidy excelují i v disciplíně, kterou byste u těchhle legračně šmatlajících stvoření hádali jen těžko. A to ve zpěvu. Například v kolonii tučňáků císařských, kde se odehrává náš příběh, dokáže zanotovat nějakou tu písničku každé pískle, jen co se naučí jakžtakž chodit. Tedy každý s výjimkou mladého Brumly, který ze sebe přes sebevětší úsilí vydává jen strašidelný řev. A tak své pocity raději vyjadřuje stepováním, což mu sice jde naprosto báječně, bohužel to však konzervativní soukmenovci nedokáží ocenit. Brumla ovšem hrozně touží dokázat, že je platným členem společenství, a tak se spolu s několika přáteli ze sousední kolonie vydá na svízelnou výpravu, aby zjistil příčiny katastrofálního úbytku ryb, který trápí všechny tučňáky na pobřeží.
Přestože základní idea zpívajících a tančících tučňáků vypadá dost praštěně na to, aby na jejím základě mohlo vzniknout něco zajímavého, konečný výsledek práce čtyř scenáristů vás bohužel spíš zklame. Jednoduchoučký děj slouží jen k tomu, aby se nějak spojily výživné scény zaměřené na zábavu (zvířátka zpívají a tancují) a akci (zvířátka odněkud padají nebo prchají před dravcem). Nic sofistikovanějšího zde skutečně nenajdete, a pokud vás hudební výstupy v animovaných filmech otravují, rozhodně na Happy Feet zapomeňte. Na druhou stranu se musí nechat, že některé songy předváděné pajdavými performery jsou skutečně chytlavé a dost možná se přistihnete při tom, že vám hlava mimoděk přikyvuje do rytmu, zatímco se v duchu ušklíbáte nad plytkostí celého filmu. Další důvod, kvůli němuž nelze tuto ledovou show jen tak ledabyle smést ze stolu, představuje práce animátorů. Lahůdkově vykreslený oceán nebo věčně zamrzlé pláně by mohly docela klidně obstát v nějakém dokumentu National Geographic.
Bohužel tím výčet kladů filmu končí. Sledování Brumlových dobrodružství tak trochu připomíná setkání s krásnou dívkou, které přes veškerou vizuální atraktivitu cosi podstatného chybí. V případě snímku George Millera to je zábava. Především proto se výsledné hodnocení přichýlilo ke 40 procentům, i když jde o poněkud přísný verdikt. Pokud se vydaří dabing a vám nebude vadit film postavený na písničkách a chatrně pospojované akci, patrně na vás Happy Feet udělá o poznání lepší dojem.
Náhledy fotografií ze složky obrázky z filmů